Vydáno dne 29. 05. 2018 (1861 přečtení), napsal Duke
Aktualizuji info o vítězích Dukeho jarní soutěže. 1.6. 23:43
Rosťa a Baros jsou finalisté soutěže a protože se nestyděli a poslali na vše své odpovědi, kde těžko rozhodnout kdo z nich je větší raubíř, rozhodl jsme s eocenit oba dva.
Rosťa se vyjádřil, že když se venku otepluje, chlemtá pivo tak, že se to nedá spočítat, což je u pedagoga divné, ti většinou rádi velkou násobilku. Mimo jiné si také hraje na vzornou uklízečku, která prý uklízí denně a není to stejně vidět. Před rokem bych nechápal, nyní to mám stejně a jen mohu podotknout, že je doma větší a větší bordel. Dále mi Rosťa udělal radost tím, že rád mastný bůček. To je správné, ve střevech to musí klouzat!
Lumberman má rád sladké a pizzu. Zajímavé je, jak je někdo na sladký, někdo na slaný a já si říkám, zda jsem normální, když týdně dám pytel brambůrků a umim sníst v ten samý den i velkou milku. I Lumbík je hodnej kluk a uklízí, má taky hodnou pomocnici myčku na nádobí. Já se ještě do nedávna mohl chlubit myčkou, která držela snad 15 let nebo víc, prostě první myčka. A najednou začíná blbě mejt. Nemáte někdo nějaký typ? Vše co jsem viděl jsme tam vyčistil....
Kluci mají slíbenou výhru a tu také dostanou, jakou? A proč tohle vše?
Víte, od té doby co se mi narodil kluk, mám hroznou radost, když rozdávam dárky. Když vidíte ten dětskej pohled a ty oči rozzářený, vzpomenete si na to, jak vám rodiče, babička s dědou a ostatní dávali krásné dárky, at už od Ježíška, nebo jen tak. Většinou se nad tím tak hluboko člověk nezamyslí a nevyvolá to v něm tak silné a hluboké pocity, jako když sám tomu dítěti ten dárek dá. Alespoň já to tak mám.
A protože jste tu všichni moc fajn, chtěl jsem udělat malou radost všem co se přihlásí, byť do takové voloviny, která se mi jen tak mihla hlavou. Přihlásili se totiž pouze Lumberman a Sir.
Rozhodl jsem se pro něco praktického a aby to mělo kvalitu.
Oba dva dostanou krásné psací pero, kterým bych se nestyděl třeba podepsat chartu 77, nebo jen tak mě na prdel.
Berte to jen jako malej dárek od nás, od kluků z ReHocu, kteří chtějí, aby jste se tu dobře bavili, aby jste každý den, který trávíte jakkoliv, se co nejméně trápili a co nejvíce radovali.
Pamatuji si, jak se Lynnette zdál jednou sen. Viděla jak se její sousedka trápí nad nějakým dopisem a tak se jí šla optat, zda je v pořádku.
"To je dobrý"
"Vím že ne, dovol mi tě zachránit"
"To nejde, raduj se z krásného dne, je jich zoufale málo"
PS: Toho kačera nedam!
Zdraví
Počet komentářů: 2
Přidat komentář
Zobrazit celý článek
